Český ráj, Velikonoce 2008

Tyto Velikonoce jsme s páníčkem využili k tomu, abychom se podívali do Českého ráje, kde ještě ani jeden z nás nebyl a moc nás to lákalo.

Ubytovali jsme se v pěkném penzionu Zrcadlová koza hned na břehu řeky Jizery, tak trošku na konci světa, ale zato v krásném prostředí a přímo na turistickém rozcestníku. Jediný problém, který jsme za ty tři dny řešili, byl ten, že jsme se nemohli rozhodnout, kam jít, protože lákavých okruhů skalními městy, hradů a zřícenin je v okolí spousta a času bylo málo.

Nakonec jsme se první den rozhodli pro okruh přes skalní bludiště Chléviště a Kalich a cestu jsme si ještě protáhli přes zříceninu Zbirohy. V průvodci psali, že tyto dvě bludiště jsou oblíbené hlavně u dětí a klidně by mohli připsat, že i psů, protože ti naši z toho byli naprosto nadšení, pořád někam zalézali, někudy prolézali a vzápětí se objevovali úplně jinde a byli úplně šťastní a večer úplně mrtví:-)

Druhý den jsme jako výchozí bod zvolili hrad Valdštejn, který jsme si s klukama mohli i prohlédnout a potom jsme pokračovali „Zlatou stezkou Českého ráje“ do skalního města Hruboskalsko. Začátek vedl přes několik nádherných vyhlídek na skalní město a nejznámější útvary jako Kapelník nebo Sfinga, takže psy jsme museli mít na vodítkách, aby se z nadšení z krásných scenérií nevrhli ze skal dolů:-) Stezka potom pokračovala na zámek Hrubá skála a dále klesala dolů mezi skály, takže kluci si mohli polítat a okruhem jsme se vrátili zase k Valdštejnu. Protože den ještě nekončil a měli jsme ještě nějaký čas, přejeli jsme pár kilometrů a prohlídli si zříceninu Trosky. 

V pondělí ráno jsme se neradi sbalili a rozloučili se s penzionem i příjemnou paní majitelkou a vyrazili směr domov. Cestou jsme se zastavili na pozůstatcích hradu Pařez, vytesaného do skály a ještě zvládli okruh Prachovskými skalami, který byl sice kratší než předchozí dny, za to poměrně náročný. Prudká stoupání na vyhlídky na skalní město se stále střídaly s klesáním po namrzlých schodech nebo průchody úzkými průrvami, no prostě trochu dobrodružství. Ale každopádně velmi záživné a zajímavé. Na parkovišti jsme pak psy naložili do auta, kde spokojeně ulehli na pelíšky v kufru a nezvedli se dřív než po čtyřech hodinách jízdy, když jsme zastavili před domem. Svačinku v podobě oblíbených rohlíků, kterou jsem jim cestou naservírovala sice přijali, ale pěkně v leže, jako dva králové:-)

 A co říci na závěr? Snad jen to, že jsme si to všichni čtyři maximálně užili a že doufám, že se na tyhle místa zase brzy vrátíme, protože v Českém ráji je skutečně krásně jako v ráji.